비로그인 상태에서는 기록이 저장되지 않습니다. 로그인하면 기록·랭킹에 반영됩니다.
로그인Copywork
성경필사는 빠르게 끝내는 입력 훈련이 아니라, 한 절씩 말씀의 문장과 흐름을 다시 붙드는 시간입니다. 입력 내용은 이 브라우저에 임시 저장되며, 로그인하면 계정에도 저장됩니다.
소제목 단위로 진행 · 욥기
Èlověk narozený z ženy jest krátkého věku a plný lopotování.
Jako květ vychází a podťat bývá, a utíká jako stín, a netrvá.
A však i na takového otvíráš oko své, a mne uvodíš k soudu s sebou.
Kdo toho dokáže, aby čistý z nečistého pošel? Ani jeden.
Poněvadž vyměřeni jsou dnové jeho, počet měsíců jeho u tebe, a cíles jemu položil, kterýchž by nepřekračoval:
Odvrať se od něho, ať oddechne sobě, a zatím aby přečekal jako nájemník den svůj.
O stromu zajisté jest naděje, by i podťat byl, že se zase zotaví, a výstřelek jeho nevyhyne,
By se pak i sstaral v zemi kořen jeho, a v prachu již jako umřel peň jeho:
Avšak jakž počije vláhy, zase se pučí, a zahustí jako keř.
Ale člověk umírá, mdlobou přemožen jsa, a když vypustí duši člověk, kam se poděl?
Jakož ucházejí vody z jezera, a řeka opadá a vysychá:
Tak člověk, když lehne, nevstává zase dotud, dokudž nebes stává. Nebývajíť vzbuzeni lidé, aniž se probuzují ze sna svého.
Ó kdybys mne v hrobě schoval, a skryl mne, dokudž by nebyl odvrácen hněv tvůj, ulože mi cíl, abys se rozpomenul na mne.
Když umře člověk, zdaliž zase ožive? Po všecky tedy dny vyměřeného času svého očekávati budu, až přijde proměna při mně.
Zavoláš, a já se ohlásím tobě, díla rukou svých budeš žádostiv,
Ačkoli nyní kroky mé počítáš, aniž shovíváš hříchům mým,
Ale zapečetěné maje jako v pytlíku přestoupení mé, ještě přikládáš k nepravosti mé.
Jistě že jako hora padnuc, rozdrobuje se, a skála odsedá z místa svého,
Jako kamení stírá voda, a povodní zachvacuje, což z prachu zemského samo od sebe roste: tak i ty naději člověka v nic obracíš.
Přemáháš jej ustavičně, tak aby odjíti musil; proměňuješ tvář jeho, a propouštíš jej.
Budou-li slavní synové jeho, nic neví; pakli v potupě, nic o ně nepečuje.
Toliko tělo jeho, dokudž živ jest, bolestí okouší, a duše jeho v něm kvílí.