Protož nemůžeš se vymluviti, ó člověče každý, potupuje jiného. Nebo tím, že jiného potupuješ, sám sebe odsuzuješ, poněvadž totéž činíš, což na jiném tupíš.
2:2
대기
Vímeť zajisté, že soud Boží jest podle pravdy proti těm, kteříž takové věci činí.
2:3
대기
Zdali se domníváš, ó člověče, jenž soudíš ty, kdož takové věci činí, a sám totéž čině, že ty ujdeš soudu Božího?
2:4
대기
Èili bohatstvím dobrotivosti jeho a snášelivosti i dlouhočekání pohrdáš, nevěda, že dobrotivost Boží ku pokání tebe vede?
2:5
대기
Ale podle tvrdosti své a srdce nekajícího shromažďuješ sobě hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého soudu Božího,
2:6
대기
Kterýž odplatí jednomu každému podle skutků jeho,
2:7
대기
Těm zajisté, kteříž trvajíce v dobrém skutku, slávy a cti a nesmrtelnosti hledají, životem věčným,
2:8
대기
Těm pak, kteříž jsou svárliví a pravdě nepovolují, ale povolují nepravosti, prchlivostí a hněvem,
2:9
대기
Trápením a úzkostí, a to každé duši člověka činícího zlé, i Žida předně, a též i Řeka.
2:10
대기
Ale slávu a čest a pokoj dá každému, kdož činí dobré, i Židu předně, a též i Řeku.